Vážený pan

Eduard Janota

ministr fnanací ČR

Praha

                                                                                                                      Praha 05.09.2009

           

 

Vážený pane ministře,

 

jako průměrně vzdělaný daňový poplatních chápu, že v případě hrozby velkého deficitu státního rozpočtu vláda přistoupí ke zvýšení daní. Jako průměrně vzdělaný daňový poplatník ovšem nechápu, proč nejdříve vláda nepřikročení jednak ke zrušení bezdůvodného daňového osvobození cca 4 milionů daňových poplatníků (osvobození od daňové povinnosti nemá sociální důvody), což by v souvislosti s dalšími opatřeními přineslo do státního rozpočtu částku odhadem 30 miliard korun, jednak k tomu, aby konzumenti „státních“ služeb platili za tyto služby plnou cenu.

 

Jak je získat :

 

1)   z ustanovení § 2 zákona číslo 16/1993 Sb., vypustit ustanovení o tom, že předmětem daně silniční jsou „vozidla určená k podnikání“. To znamená, že předmětem daně se stane dalších cca 3,5 milionu osobních automobilů a mezi 500 - 750 tisící jednostopých vozidel.

2)    

3)   sjednotit a valorizovat (ve vztahu k roku 1993) sazbu daně stanovenou v § 6 zákona takto :

 

·       pro jednostopá vozidla stanovit jedinou sazbu 500 Kč ročně; sazba by se jednou za 10 let zvyšovala o 10 %.

·       pro osobní automobily stanovit jednotnou sazbu bez ohledu na zdvihový objem motoru v částce 10 Kč denně s přepočtem na rok 1993, tj. jako kdyby tato sazba byla stanovena v roce 1993. Každý následující rok se denní sazba zvýší o 1 Kč, dle následujícího schématu :

 

 

rok

sazba

rok

sazba

rok

sazba

1993

10

2003

20

2013

30

1994

11

2004

21

2014

31

1995

12

2005

22

2015

32

1996

13

2006

23

2016

33

1997

14

2007

24

2017

34

1998

15

2008

25

2018

35

1999

16

2009

26

2019

36

2000

17

2010

27

2020

37

2001

18

2011

28

2021

38

2002

19

2012

29

2022

39

 

            Je–li silniční daň „poplatkem za ošoupání silnic“, tedy zdrojem příjmů SFDI a náklady na údržbu silnic stoupají (vyšší cena práce, nových strojů, materiálu), tak se musí zvyšovat i tržby, tedy sazba daně placená uživateli pozemních komunikací.  Pokud je ekonomika v krizi, tak zkrátka musí do peněženky sáhnout i ti, kteří nejvíce kritizují práci silničářů a stav kvality silnic – majitelé vozidel, kteří je nepoužívají k podnikání. Mnou uvažované denní sazby jsou na úrovni ceny jednoho litru benzinu, čili v zásadě nic likvidačního.

 

            Kdyby každý z majitelů oněch 3 milionů osobních vozidel nepodléhajících v současné době dani silniční zaplatil v roce 2010 daň dle výše uvedené tabulky, získal by SFDI zhruba 29 miliard korun, o které by se rozdělil s kraji. To nejsou přece malé peníze. Dělení s kraji je podle mne spravedlivá nutnost. Pokud by každý kraj dostal „jen“ miliardu, tak samotnému SFDI zůstane stejně zhruba polovička.

 

3)    Výběr daně :  z důvodu zjednodušení výběru daně by se daň vybírala současně s uzavřením „povinného ručení“, to znamená, zprostředkovatelem výběru by byla příslušná pojišťovna. Ta by odváděla z vybrané částky 360 násobek denní sazby, zbytek by byl její zprostředkovatelskou odměnou – lze samozřejmě určit i jinou částku. Daň by byla vybrána na období 365 (366) po sobě jdoucích dní, vždy tou sazbou, která platí v daném kalendářním roce. Dokladem o zaplacení by byla známka, kterou by si musel majitel vylepit na čelní sklo nebo registrační značku. Tím by byla možná jednoduchá kontrola zaplacení daně a současně povinného ručení.

4)     

5)    Sankce : vytvořit nový právní termín „vozidlo právně nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích“. Takovým vozidlem by bylo vozidlo bez zaplaceného povinného pojištění a silniční daně. Oprávněný orgán – státní nebo obecní (městská) policie, celní stráž by byly oprávněny takovému vozidlu odebrat registrační značku (značky), které by byly na registračním místě vráceny majiteli po uplynutí 10 pracovních dnů na základě dokladů o zaplacení dlužné částky  a správního poplatku řekněme 5 000 Kč. To není žádná drastická likvidační suma, pro viníka je mnohem větším trestem skutečnost, že 10 pracovních dnů nebude moci používat vozidlo, musí si zajistit jeho odtažení a střežení, tak aby vozidlo bez registrační známky nebylo považováno za vrak...

 

5)   Jednostopá vozidla bez registrační značky (mopedy) budou muset být opatřena tabulkou, na níž bude viditelně umístěna známka dokládající zaplacení silniční daně.

6)    

7)   Nákladní vozidla – pokud se zpoplatní všechna jednostopá vozidla a osobní automobily a sazba se bude každý rok nepatrně zvyšovat, je třeba, aby stejné měřítko bylo uplatněno i na vozidla nákladní, i když to jistě vyvolá protesty.

·       stanovená sazba by se jednorázově zvýšila o 15 % proti sazbám z roku 1993 a každoročně by se zvyšovala o 1%.

·       majitelům vozidel by se poskytla úleva spočívající v tom, že silniční daň by se platila v měsíčních splátkách, vždy k prvnímu kalendářnímu dni v měsíci trvalým platebním příkazem. V případě zcizení vozidla  jinému vlastníku nebo vyřazení vozidla z evidence by zrušení trvalého platebnímu příkazu muselo být kontrasignováno příslušným finančním úřadem daňového poplatníka na základě dokladu o vyřazení vozidla z evidence a jeho likvidaci. Při zcizení vozidla by musela být předložena kupní smlouva a kopie trvalého příkazu nového vlastníka k placení silniční daně signovaná finančním úřadem nového vlastníka (pokud by se nejednalo o převod v rámci jednoho finančního úřadu).

·        

8)   Vzhledem k tomu, že silniční daň je „poplatkem za ošoupání“ silnic, pak je zcela proti zdravému rozumu, aby se poskytovala sleva na dani vozidlům, která mají „lepší typ“ motoru nebo katalyzátoru. Stařičká, plně naložená T 111 s původním spalovacím motorem zatěžuje pozemní komunikaci stejným dynamickým působením jako moderní Mercedes s „posledním“ typem „ekologického“ motoru. Není tedy důvod, aby byl  moderní Mercedes zvýhodněn na silniční dani.  Otázka použití ekologického motoru je důvodem ke snižování sazeb daně ekologické, nikoli daně silniční. To že daň ekologická není definována „je zanedbané silniční síti a hlavně mostům v havarijním stavu celkem ukradené“. Nelze na jednu stranu tvrdit, že „nemáme peníze na údržbu silnic“ a současně se těch peněz vědomě zbavovat nebo je dokonce odmítat ...

9)    

10) Něco podobného platí i pro dálnice a silnice pro motorová vozidla. Dálnice a silnice pro motorová vozidla nejsou veřejně (všem daňovým poplatníkům) přístupné komunikace, ale komunikace, jichž  mohou používat pouze zákonem vyjmenovaní uživatelé a dále je použití komunikace zpoplatněno. Poplatek za užití dálnic = cena roční známky pro osobní vozidla  je směšně nízká. Cena známky by měla být odhadem tak 200 % vyšší a každý rok by se měla zvýšit minimálně o 5 %. Z tržeb za dálniční známky a vybraného mýtného by měla být financována i ta část dopravní policie, která působí na dálnicích.

11) Je-li ze zákona zřejmé, že dálnice a silnice pro motorová vozidla nejsou veřejně přístupné komunikace, na které může každý daňový poplatník (chodec, cyklista), ale jedná se o zvláštní typ „zpoplatněné“ komunikace. To znamená, že i policejní složky působící na  těchto komunikacích by neměly být financovány z „obecných“ peněz daňových poplatníků, ale z výběru peněz vybraných na poplatních od oprávněných uživatelů těchto komunikací.

12) Totéž se týká i působení hasičského záchranného sporu na těchto komunikacích. Náklady spojené se zásahy na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla by měly být HZS refundovány z peněz vybraných za dálniční známky a mýto. „Služby“ policie a HZS jsou přece poskytovány jen uživatelům těchto komunikací.

13)  

14) Sleva na mýtném. Topolánkova vláda byla kritizována za nedodržení slibu dopravcům „sleva na mýtném“. Politická chyba jak pana Bendla, tak Topolánka. Tento slib lze dodržet, aniž by to výběr mýta nějak zásadně negativně ovlivnilo. Nelze totiž rozlišovat mezi kamiony a ostatními „zmýtněnými“ vozidly, tj. autobusy.

·       stanovil bych pravidla takto : na vozidlo, které ujede v kalendářním měsíci více než 15 000 km nebo kalendářním roce více než 150 000 km se vztahuje 10 % sleva na mýtném v době mezi 22.00 - 6.00 hodin.

·       reálně 15 000 km v kalendářním měsíci (v průměru 500 denně) ujedou především autobusy v dálkové veřejné linkové dopravě používající dálnic, zejména autobusy „žlutého pána“ Radima Jančury, totiž firmy Student Agency.  U kamionů lze s takovýmto kilometrickým proběhem uvažovat pouze teoreticky. Vozidlo by s ohledem na pracovní dobu řidiče dle AETR muselo být střídavě obsazováno alespoň dvěma řidiči, aby se časově využilo tak, aby mohlo najezdit denně oněch 500 km po zpoplatněných komunikacích. 

·       místo zákazu nebo omezování jízdy v „exponovaných dnech nebo časech“ bych zvýšil sazby mýtného nejméně o 50 %, takže majitelé vozidel by byli k omezení jízdy nuceni ekonomicky.

·       s ohledem na „krizi“ bych současně sazby mýtného zvýšil o 10 %. Utahovat opasek si „musíme“ každý.

 

 

            S pozdravem

 

                                                                                              Miroslav Zikmund

 

 

 

miroslav.zikmund@dvi.cz

 

Miroslav Zikmund,

Mánesova 23, Praha 2