Pan Radim Jančura

jednatel a °editel firmy STUDENT AGENCY, s.r.o.

reditel@studentagency.cz,

------------------------------------------------------------------

 

Vážený pane Jančuro,

 

 v posledních týdnech jsem nemohl přehlédnout řadu vašich vystoupení ve sdělovacích prostředcích týkajících se kritiky uzavírání smluv mezi kraji a Českými drahami. Hovoříte o „vynikající“ nabídce, jíž nelze odolat, ale jako cestující = potencionální uživatel vašich služeb jsem se nedozvěděl nic konkrétního, vyjma tvrzení o levnějším jízdném a moderních vozidlech.

 

Předpokládejme, že byly naplněny vaše představy a například Jihomoravský kraj s vaší společností uzavřel smlouvu na zajišťování dopravy na vozebním rameni Havlíčkův Brod - Brno - Břeclav.

           

            Vzhledem k tomu, že nemám možnost se seznámit s obsahem vašich nabídek, jimiž jste oslovil kraje, kde bych možná nalezl odpověď na níže uvedené otázky, doufám, že mi ně budete schopen konkrétně odpovědět :

 

·       řekněme, že vlastním roční síťovou jízdenku IN-GOLD, kterou jsem si zakoupil u ČD. Bude tato jízdenka platit i ve vlacích společnosti RegioJet ?

·       Podotýkám, že provedení výpočtu spravedlivého podílu z ceny jakékoli síťové jízdenky pro libovolného dopravce jsou otázkou poměrně jednoduchého matematického vzorečku.

·       bude ve vlacích společnosti RegioJet uznávána In-Karta vydaná ČD, zejména pokud jde o seniory

·       bude ve vlacích společnosti RegioJet platit síťová jízdenka Interrail, kterou bude mít švýcarský občan, zvyklý na to, že jeho jízdenka GeneralAbo, jíž si zakoupil u akciové společnosti SBB platí u všech železničních, lodních i autobusových dopravců ve Švýcarsku, popř. jako průkaz na slevu jízdného ?

·       bude ve vlacích společnosti RegioJet platit jízdenka CIV, na níž cestuje německý cestující z Flensburgu do Tišnova ?

·       jak to bude ve vlacích společnosti RegioJet například s jízdenkou na trať  Chřibská - Níhov. V úseku Chřibská - Žďár nad Sázavou pojedu vlakem ČD, v úseku  Žďár nad Sázavou - Níhov vlakem společnosti RegioJet. Po trase Žďár nad Sázavou - Níhov jezdí rovněž vlaky ČD a programově nelze při výdeji jízdenek oddělit vlaky různých dopravců jezdících po téže trati.

 

     Podotýkám, že jde o něco zcela jiného než povinnost dopravce stanovená v § 36, písm. d) zákona číslo 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších doplňků a změn.

 

·       ve materiálech je uvedeno, že jízdné společnosti RegioJet bude o 15 % levnější než u ČD. Jak tomu mám rozumět. Takovéto sdělení nese znaky „Veřejného příslibu“ ve smyslu §§ 850 - 852 zákona číslo 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Jaké jsou podmínky (§ 850 citovaného zákona) pro přiznání jízdného nižšího o 15 % oproti jízdnému ČD. Má nárok na takovéto jízdné třebas japonský turista ?

·       O 15 % levnější jízdné společnosti RegioJet bude proti základnímu jízdnému nebo zákaznickému ? Takže například na výše zmíněné trati Břeclav - Havlíčkův Brod činí základní jízdné 226 Kč, zákaznické 170 Kč. Bude u společnosti RegioJet stát jízdenka 192 Kč (226 - 15 %) nebo 145 Kč (170 - 15 %).

·        

·       jak to bude s tarifní integrací např. do IDS JMK.

 

V západní Evropě - na níž se často odvoláváte - cestujícího vůbec nezajímá s jakou společností jede, má jízdenku pro danou trať. S nepatrnými výjimkami, např. turisticky atraktivní trasy Interlaken - Jungfrau, Zermatt - Gornergrat, se jezdí za jednotné jízdné. Při použití vlaků několika společností se jízdné nepočítá lomeně, tím spíše, že na téže trati jezdí vlaky více společností.

Například na jízdenku Praha - Westeland (Sylt) mohu z Hamburgu cestovat vlakem DB nebo vlakem Nord Ostsee Bahn (NOB).

Koupím-li si na nádraží St. Margrethen v jízdenkovém automatu SBB jízdenku do Engelbergu, tak pojedu do St. Gallen vlakem společnosti SBB nebo Thurbo (prvním co zrovna pojede), ze St. Gallen do Luzernu vlakem společnosti SOB a z Luzernu vlakem společnosti Zentralbahn. Jízdné se nepočítá za každou společnost nebo úsek samostatně (lomené jízdné), ale za celkovou projetou trať.

 

            Ve svých veřejných vystoupeních uvádíte, že za méně peněz nabízíte kvalitnější vozidla. Pod těmi kvalitnějšími vozidly skutečně míníte vozidla typu Desiro, které jsou v Německu u DB označeny jako BR 642, ale provozují je i další němečtí dopravci a v Rakousku jako BR 5022  ? V Německu jsem těmito vozidly najezdil hodně kilometrů ve vlacích různých dopravců a různých provedení interiéru (tvar a barva potahu sedaček, uspořádání sedaček, loketní opěrky, stoleček), podobně i obdobnými jednotkami BR 643 (dvojdílný Talent) či BR 644 (trojdílný Talent). Tato vozidla mají nepochybně zajímavý desing, ale z hlediska užitných vlastností neposkytují cestujícímu takový komfort, jako mnohá vozidla společnosti České dráhy, byť pouze rekonstruovaná. Např. sedačky 1. a 2. třídy se liší zpravidla pouze barvou potahu, případně loketními opěrkami. Velice často chybí stoleček po oknem, nádoba na odpadky, loketní opěrka. Nic z toho ovšem nechybí například v motorových vozech ČD řady 854  vyrobených před cca 30 lety nebo motorových soupravách řady 814.

Pohodlnost sedaček Desira je kapitola sama pro sebe. Jel jste někdy v Desiru společnosti Vogtlandbahn (Arriva) z Hofu do Regensburgu nebo v Rakousku z Wiener Neustadtu do Grazu ? O měkoučkých sedačkách s loketními opěrkami používanými v elektrických jednotkách ČD řady 471 či již zmíněných rekonstruovaných vozech řady 854 si může nechat cestující jen zdát. První třída v řídících vozech k motorovým vozům řady 842/843/854 (mimochodem rekonstrukce vozů Postw) je proti Desiru luxus.

Nelze opomenout ani tepelné poměry v prostoru pro cestující v zimních měsících. V Desirech a podobných vozidlech je chladno. Desiro je v podstatě obrovský pojízdný skleník s velkými tepelnými ztrátami, který nedokáže odpadní teplo ze spalovacích motorů o výkonu 2 x 275 / 315 kW  pořádně vyhřát, aby ve vlaku byla příjemná pohoda. O Německu je známo, že tamní vlaky jsou poměrně málo vytápěny (lze to porovnat u týchž typů vozů určený pro vnitrostátní nebo mezistátní provoz), cestující jsou zvyklí „na studený odchov“, takže jim to ani moc nepřijde. Opět na rozdíl od motorového vozu 854, jehož mnohem menší prostor s dvojitými okny má k vytápění k dispozici odpadní teplo spalovacího motoru o výkonu 596 kW.

            S elektrickou jednotkou Desiro ML jsem měl možnost se pasivně setkat v Berlíně na veletrhu kolejové techniky InnoTrans 2008. Vizuálně vozidlo zajímavé, ale z hlediska cestovního komfortu stísněné uspořádání sedaček - jednak rozteč mezi sedačkami „za sebou“, jednak „proti sobě“, však až nápadně připomíná uspořádání sedaček v letadle nízkonákladové společnosti netající se tím, že za nízkou cenu se cestujícímu dostává nízkého cestovního komfortu.

Takže se logicky nabízí otázka, zda v případě nabídky společnosti RegioJet to není podobné - do menšího počtu vozidel v soupravě (tedy nižší provozní náklady) se vejde stejný počet cestujících. (Tvrzení, že nové moderní vozidlo zkvalitňuje služby zákazníkům vždy neplatí. Pražský dopravní podnik zakoupil několik desítek „nových moderních“ nízkopodlažních tramvají T14, mimo jiné „za účelem zlepšení služeb“, které ovšem pro nepohodlnost a nevhodné vnitřní uspořádání nejsou vůbec u cestujících oblíbeny a mnozí dávají přednost zastaralé T3 i za cenu, že budou čekat na další spoj.)

 

Vozidlo se stísněnými prostory v nabídce „zastaralých vozidel“ Českých drah existuje v podobě vozů Bdmtee nasazovaných na osobních vlacích na krátké trati, kde je rozteč sedaček „proti sobě“ pouhých 38 cm, takže si do čtyřky sednou pohodlně pouze dva cestující.

Pro srovnání - u neoblíbených tramvají T14 je vzdálenost sedaček „za sebou“ 33 cm, u železničních vozů typu „koženkové B“ různého oddílového provedení vzdálenost sedaček „proti sobě“55 - 60 cm nebo cca 35 cm u provedení „za sebou“, u stařičkých elektrických jednotek 451/452 sedačky „proti sobě“ 44 / 48 cm, u nových elektrických jednotek 471 ve druhé třídě 53 / 55 cm, vozy Bpee „proti sobě“ 55 cm, 30 „za sebou“, vozy Bee „proti sobě“ 55 cm, 30 „za sebou“, elektrické jednotky 460/560 „proti sobě“ 50 cm, u vozů Bmx „proti sobě“ 56 cm. O takovýchto rozestupech mezi sedačkami ve vozech Desiro ML mohou nechat cestující jen zdát. U sedaček „za sebou“ poskytují více prostoru pro nohy i  nemodernizované tramvaje typu T3 s původními laminátovými sedačkami.

 

Ve srovnání s elektrickými jednotkami DB řady 424,425,426, rakouskými 4023,4024, švýcarskými 130 (Zentralbahn), 520 (Luzern - Lenzburg),521 (S-Bahn Basel),522 (dvousystémové  pro trať Basel - Mulhouse), 523, 524 (TIILO - dvousystémové pro spojení Bellinzona - Milano), 526 (SBB-Deutschland) poskytují tyto soupravy určené pro příměstskou dopravu více pohodlí než vystavena souprava Desiro ML i motorové soupravy DESIRO Classic.

 

Za vaše odpovědi předem děkuji.

 

Miroslav Zikmund                             

miroslavzikmund@centrum.cz

Praha 21.12.2009