Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu, aby do 30.
4. 2009 připravila a předložila návrh legislativních změn, které
zajistí dlouhodobě stabilní systémové financování veřejné dopravy,
které vedle provozních nákladů pokryje i potřebné investice do
vozového parku.“

Informace naleznete také v článku na Aktuálně.cz:

Plán NERVu žije, opozice neuspěla s jeho vrácením vládě
http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=630164

Níže přikládám celé vystoupení naši poslankyně. A v příloze Vám
posílám přehled hlasování.

* * * * *

Poslankyně Věra Jakubková: Děkuji. Vážený pane předsedo, dámy a
pánové, dovolte mi prosím krátký vstup do diskuse. Zdá se, že vládní
návrh protikrizového programu obsahuje opatření, která neuškodí a snad
pomohou české ekonomice. Opatření byla rozdělena na legislativní a
exekutivní a předpokládám, že návrhy avizovaných tří novel zákonů
projednáme na březnovém zasedání Poslanecké sněmovny a tam bude
prostor se k nim vyjádřit.
Vybraným opatřením, která spadají do kompetence exekutivy a která
proto mohou být a jsou postupně realizována, aniž by podléhala
projednání v Poslanecké sněmovně, se budu věnovat ve druhé části svého
vystoupení. Nejprve se chci pozastavit nad tím, že v materiálu, který
byl předevčírem ráno poslancům rozdán do lavic, ani ve vystoupení
premiéra, ministra financí a členů vlády, jsem nezaznamenala zmínku o
tom, že by vláda ve snaze zabránit plýtvání veřejnými prostředky
přistoupila k inventuře a revizi plánovaných investičních akcí. Pokud
by tak učinila, zcela jistě by nemohla přehlédnout tak kontroverzní
investice, že od nich dala ruce pryč i Evropská komise.

Pro ilustraci uvedu příklad z resortu dopravy. Mám na mysli dopravní
stavby, u nichž bylo původně počítáno s jejich financováním z
operačního programu Doprava. Tyto stavby z něj byly vyřazeny, protože
nesplňovaly podmínky stanovené pro financování z evropských zdrojů a
také proto, že se tyto stavby zřejmě nepodaří zahájit do roku 2013
kvůli problémům s územní přípravou. Jedná se např. o R1, severozápadní
část pražského silničního okruhu, nebo R52 spojující Brno s Vídní, u
nichž Ministerstvo dopravy prosazuje trasy, které jsou např. ve střetu
s ochranou přírody a jsou také výrazně dražší. Konkrétně u těchto dvou
staveb bychom mohli docílit snížení nákladů na jejich stavbu minimálně
ve výši 12 - 15 mld. korun.
Mám-li věřit tomu, že vláda postupuje zodpovědně a zvažuje všechny
kroky, které lze v době krize podniknout, žádám ji, aby našla odvahu a
přehodnotila plánované výdaje. Minimálně stavby v harmonogramu
výstavby dopravní infrastruktury, který obsahuje stavby bez ladu a
skladu, aniž by byla posouzena jejich potřebnost a dopady na životní
prostředí.

Dále bych přivítala snahu vlády maximálně přiblížit a podrobněji
představit jednotlivá exekutivní opatření, která jsou v návrhu
protikrizových opatření popsána velmi obecně. Lze pochopit, že vláda
chce volnou ruku, aby mohla pružně reagovat na vývoj. Ovšem na druhou
misku vah by měla položit snahu získat a udržet si důvěru poslankyň a
poslanců, kteří budou srozuměni s jejím konáním. Pro vysokou míru
obecnosti se tak mohu domnívat, že v bodě 3.3.4 s názvem Zvýšení
výdajů na zajištění dopravní obslužnosti jde pouze o jednorázové
opatření, které řeší akutní problém, ale jen pro letošek, nikoli do
budoucna. Nerozporuji opatření jako takové, to považuji za potřebné a
správné, zcela jistě podpoří možnost lidí cestovat za prací,
vzděláním, kulturou i rekreací. Regionální železniční dopravu
objednávají kraje jako veřejnou službu a za tu službu musí platit. Je
veřejným tajemstvím, že se peněz každoročně nedostává. Funguje to tak
ve všech státech Evropy, nikde není regionální osobní železniční
doprava soběstačná.

Oč tedy jde v opatření 3.3.4 s názvem Zvýšení výdajů na zajištění
dopravní obslužnosti? Je to způsob, kterým si ministři Bendl a
Kalousek dohodli nebo rozhodli dofinancovat část třímiliardové ztráty
z regionální dopravy pro rok 2009? Pokud ano, tak mi v materiálu
schází recept, jak zaplatit vlaky regionální dopravy nejen v roce
2009, ale i 2010, 2011 a dalších. To bych teprve považovala za
smysluplné a účinné opatření, protože podfinancování Českých drah není
důsledkem krize, ale známým, dlouhodobě neřešeným a podceňovaným
problémem.

A ještě jeden příklad. Z popisu opatření uvedených v bodě 2.9 s názvem
Navýšení investic dopravní infrastruktury nedokážu vyčíst, a to ani
mezi řádky, kam skutečně má být podpora směrována. Co když se premiér
a česká vláda inspirovali ve Francii? To by bylo dobře. V závěru
loňského roku se totiž francouzská vláda rozhodla, že vydá do roku
2015 ze státního rozpočtu celkem 13 mld. eur na rozvoj železniční
sítě. Prostředky pro investice chce francouzská vláda získat zavedením
poplatků pro nákladní vozidla na síti národních silnic a na dosud
nezpoplatněných dálnicích a z dalších poplatků. Pro železnice chtějí
využít prostředky, které původně byly určeny pro výstavbu silnic a dálnic.

To já nežádám. Žádám však narovnání poměru investic do silniční a
železniční dopravy při zahrnutí investic do silnic na úrovni velkých
krajů a velkých měst. Žádám nápravu pokřiveného dopravního trhu
narovnáním cen za dopravní cesty u silnice a železnice.

Žádám zpoplatnění externalit u silniční dopravy, žádám zavádění
moderního zabezpečovacího zařízení na železnici, žádám podporu
ekologizace hromadné dopravy, podporu výstavby a obnovy železničních
vleček a výstavby logistických center. A samozřejmě obnovu
železničních vozů, souprav a lokomotiv.

Francouzský kabinet k zásadní modernizaci železnice přistoupil na
základě toho, že se stav železniční sítě v zemi stále zhoršoval a
lavinovitě sebou strhával celou dopravu, logistiku a nepřímo i národní
ekonomiku. Taková opatření ve vládním protikrizovém plánu nevidím,
přesto, že stáří vozového parku Českých drah dosahuje v průměru 26 let
a patří k nejstarším v Evropě. Znamená to, že na kolejích se pohybují
i historické vozy dosahující věku 40 až 50 let. Lépe by jim to slušelo
v muzeu anebo na šroťáku.

Každoročně bychom potřebovali 8 miliard na obnovu železničního
vozového parku tak, abychom do roku 2020 dosáhli průměrného komfortu
zemí západní Evropy.
Skutečné reformy bývají často přijímány v dobách krizí. Současná
ekonomická krize je tak příležitostí i pro nás nasměrovat veřejné
investice tam, kde pomohou podnikání a kde jsou opravdu zapotřebí.
Například do železnice a veřejné dopravy. Přeji nám, abychom tuto
příležitost dokázali využít.

A ještě si dovolím přečíst návrh usnesení:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu, aby do 30.
4. 2009 připravila a předložila návrh legislativních změn, které
zajistí dlouhodobě stabilní systémové financování veřejné dopravy,
které vedle provozních nákladů pokryje i potřebné investice do
vozového parku.

Velmi vám děkuji za pozornost.